Záhřeb
Záhřeb je hlavní město Chorvatska. Má zhruba milion obyvatel a nachází se pod vrchem Medvednica. Je důležitým dopravním uzlem mezi Jaderským mořem a střední Evropou.
Základní informace
Záhřeb leží v nadmořské výšce 120 m.n.m. Rozloha města činí 641 km2. V roce 2005 v městě žilo přibližně 973 obyvatel.
Charakter města
Pod Medvednicou se nachází (Donji Grad), na kopcích se rozkládá jen Staré město (Gorni Grad). Středem Nového města je Tomislavovo náměstí, jedno ze dvou hlavních v Záhřebu, pojmenované po prvním Chorvatském králi Tomislavu I. U náměstí je také hlavní nádraží. Modernější část města je stavěna v maďarském stylu, když město bylo pod maďarskou správou. Nachází se zde faktulty chorvatské univerzity a Chorvatské národní divadlo. Druhé náměstí se jmenuje Bena Jelačiće, a leží na hranici Starého a Nového města. Na starém městě sídlí také Sabor, předsednictvo vlády a také některá ministerstva.
Po Praze a Budapešti je nejoblíbenějším středoevropským velkoměstem. Byť mluvit o jednom městu je v tomto případě zavádějící. Chorvatský Záhřeb se totiž skládá ze tří měst - Horního, starého celé tisíciletí, Dolního, vybudovaném na přelomu 19. a 20. století, a Nového Záhřebu, poválečných sídlišť na pravém břehu Sávy. Historicky nejzajímavější je samozřejmě Horní město, kde sídlí prezident a parlament a kde stojí jeden z nejznámějších chrámů, gotický kostel Sv. Marka s erby Záhřebu, Chorvatska, Dalmácie a Slavonie na střeše z barevných tašek. Zatímco tahle část Záhřebu přitahuje návštěvníky nejen svými památkami, ale i romantikou plynových lamp a uliček, vydlážděných kočičími hlavami, Dolní město je láká svými obchody, restauracemi, pouličními kavárničkami, divadly a parky. Obě tak různorodé části spojuje nejen Kamenná brána (Kamenita vrata) ze třináctého století a s poutní svatyní s obrazem Panny Marie, který zázračně odolal požáru v roce 1731, ale i více než sto let stará zubačka,
nejspíš nejmenší lanovka na celém světě. Trasa, na které její modré kabinky překonávají výškový rozdíl 30 metrů, je totiž dlouhá jen šestašedesát metrů a jízda z jednoho konce na druhý netrvá ani minutu. Pokud má zájemce víc peněz než času, může - za patřičný příplatek - absolvovat sólovou jízdu jako taxíkem.
Historie
Středověk
První zmínky o osídlení této oblasti jsou z roku 1094. V této době zde maďarský král Ladislav založil biskupství. Nedaleko od něj vznikla osada Gradec (Grič), která fungovala až do začátku 17. století jako nezávislé město. Po mongolské invazi v roce 1242 zůstalo město ušetřeno a bylo králem Bélou IV. prohlášeno městem královským.
Vláda Habsburků
Záhřeb se roku 1526 dostal pod vliv Habsburské říše, a později pod vliv Uherska, v rámci Rakousko - Uherské monarchie. V této době také došlo k sjednocení Záhřebu - Kaptol, Gradec i Donji Grad se spojily do jednoho města. Roku 1860 sem byla zavedena železnice, mezi nádražím a Stari Gradem se zahájila velká výstavba, Záhřeb se rozrůstal a později tak rostl i jeho vliv.
20. století
Po rozpadu Rakousko-Uherska po první světové válce se zde konal sněm jihoslovanských národů padlého mocnářství. Jejich zástupci se rozhodli pro vytvoření jednoho státu - Království SHS. Mezi lety 1929 a 1939 tu bylo sídlo Sávské bánoviny, za druhé světové války pak ustašovského státu. Během socialistické Jugoslávie byl Záhřeb opět hlavním městem Chorvatska. V této době byl vystavěn tzv. Novi Zagreb - sídliště na jih od města, u řeky Sávy. Od roku 1991 je opět hlavním městem nezávislého Chorvatska, za balkánské války nebyl poškozen.
